Evropa patentuje jen to, na co si lze sáhnout

Čtyři z pěti klientů za námi přicházejí s tím, že chtějí pomocí patentu chránit software. Což lze ve Spojených státech nebo v Číně. Ale ne v Evropě a zemích s její právní kulturou, kde lze patent registrovat pouze pro technické řešení. 

Vynález přitom musí být v přihlášce popsán tak určitě, aby ho byl odborník z oboru schopen vytvořit. Neboli je třeba svůj nápad odhalit. To může leckoho odradit, protože patentové přihlášky se zveřejňují. Jenže kdo se vzdá hned na počátku, riskuje, že někdo jeho výrobek jednoduše rozebere a okopíruje. 

V případě softwaru je v Evropě asi jedinou cestou hledat technické řešení, jehož bude software součástí, a to patentovat jako celek. Jinak se tu programátoři musí spolehnout na autorské právo.

Patenty, stejně jako ochranné známky, přitom platí jen v teritoriu, pro které byly registrovány. Ani největší firmy si je nepřihlašují celosvětově - je to řádově dražší než v případě značek (ochranných známek).

Například v USA přijde z naší zkušenosti složitější patent až na 1,5 milionu korun. A pak jsou země, kde si lze něco podobného vzhledem k právním poměrům docela obtížně představit.

Český Úřad na ochranu průmyslového vlastnictví má tradičně dobrou pověst v průzkumu, zda dané technické řešení nepatentoval nebo nezveřejnil už někdo jiný ve světě. Českým klientům proto vždy doporučujeme začínat českou patentovou přihlášku a tu posléze dále rozšiřovat do dalších jurisdikcí.