Když se judisté perou o název

Českému svazu juda se to nelíbilo a zkoušel s konkurenční organizací vyjednávat. Argumentoval tím, že nemůže být vedle Českého svazu ještě Českomoravský svaz, protože to je zaměnitelné, a pro veřejnost i judisty samotné matoucí. Jednání ale k ničemu nevedlo, takže spor vyústil v žalobu na porušení názvu právnické osoby a proti nekalé soutěži.

Hlavním argumentem byla zaměnitelnost obou názvů. Českomoravský svaz ale také nabízí za úplatu různé kurzy a je tedy ve vztahu k českému svazu v hospodářské soutěži, protože si obě organizace konkurují i ekonomicky. A spotřebitel, který si vyhledává kurz juda a chce případně složit zkoušky, se může splést v tom, který svaz je oficiální. 
‍
Na uvedenou argumentaci soud slyšel, uznal, že názvy jsou zaměnitelné a vyzval obě strany k dohodě o jejich změně. Po projednání žaloby dostaly svazy čas na rozmyšlenou, vyměnily si celou řadu emailů, ale nakonec dohodu neuzavřely. Jako žalující strana jsme požádali soud, ať rozhodne, a v současnosti čekáme na jeho verdikt, který by měl být příznivý pro Český svaz juda. 
‍
Tento název je totiž zapsaný ve spolkovém rejstříku, což je varianta obchodního rejstříku, a tím pádem se na něj vztahují ustanovení občanského zákoníku o jedinečnosti označení a zároveň nekalosoutěžní ustanovení. O ně se lze opírat prakticky vždy, když dojde k porušení práv duševního vlastnictví.